Kdysi dávno pojišťovny přišly na to, že je pro ně výhodnější nečekat, až se stane škoda, ale aktivně jí předcházet. Tak vznikly první hasičské sbory – soukromé požární hlídky, které chránily pojištěné budovy před požárem.
Dnes čelíme jinému ohrožení: extrémnímu počasí a změnám klimatu. A stejně jako kdysi s požáry, i teď pojišťovny zjišťují, že prevence je levnější než neustálé vyplácení škod.

Rostoucí škody kvůli extrémnímu počasí
Živelní katastrofy jsou rok od roku častější a ničivější. Stačí se podívat na statistiky: v roce 2024 pojišťovny v Česku vyplatily za škody způsobené povodněmi, vichřicemi a kroupami rekordních 37,4 miliardy korun. To je o 150 % více než v předchozím roce. Největší ztráty způsobil prudký nárůst povodní – zatímco v roce 2023 šlo „jen“ o 479 milionů Kč, v roce 2024 už povodně napáchaly škody za 19,7 miliardy korun.
Tento trend není jen českou záležitostí. Po celém světě pojišťovny zaznamenávají, že jejich náklady na krytí škod v důsledku klimatických jevů prudce rostou. Podle odhadů se do roku 2030 zvýší roční pojistné za škody způsobené přírodními katastrofami až na 300 miliard dolarů.
Jak pojišťovny reagují?
Dlouhé roky pojišťovny hrály roli „pasivních plátců“ – po katastrofě přišla záplava žádostí o odškodnění a ony prostě platily. Jenže teď už je jasné, že takový přístup není udržitelný. Proto přicházejí nová pravidla:
- Přísnější podmínky pojištění – některé nemovitosti v záplavových zónách už pojišťovny odmítají pojistit, nebo výrazně zdražují pojistné.
- Vyšší spoluúčasti – klienti musí počítat s tím, že část škody ponesou sami.
- Slevy za preventivní opatření – kdo investuje do lepšího zabezpečení svého domu, může získat výhodnější pojištění.
Podobně jako kdysi pojišťovny podporovaly vznik hasičských sborů, dnes se snaží přimět lidi k ochraně majetku před klimatickými riziky. A nejen lidi – samy investují do prevence, například do protipovodňových opatření nebo podpory ekologických staveb.
Pojišťovny jako moderní hasiči
V některých zemích už pojišťovny přímo investují do ochrany před klimatickými riziky. Například v USA a Austrálii se pojišťovny podílejí na stavbě protipovodňových bariér, financují obnovu lesů, které pomáhají zadržovat vodu, nebo podporují výstavbu domů odolných proti vichřicím.
Podobné snahy vidíme i v Evropě – například v Německu existují programy, kde pojišťovny částečně dotují instalaci ochranných opatření na domech, jako jsou speciální drenážní systémy nebo pevnější střechy odolné proti kroupám.
Co to znamená pro majitele nemovitostí?
Jestliže dříve stačilo mít sjednanou pojistku a o víc se nestarat, dnes už je potřeba přemýšlet jinak. Pojišťovny budou stále více odměňovat ty, kteří aktivně chrání svůj majetek. Na co si dát pozor?
- Lokalita rozhoduje – pokud kupujete dům nebo stavíte, vyhněte se oblastem s vysokým rizikem záplav nebo sesuvů půdy. Pojištění tam může být extrémně drahé nebo nedostupné.
- Investujte do ochrany – vylepšení jako kvalitnější střecha, lepší odvodňovací systém nebo bezpečnější stavební materiály vám mohou zajistit levnější pojistku.
- Sledujte nabídky pojišťoven – některé už dnes nabízejí slevy za preventivní opatření, jiné plánují zvýhodněné balíčky pro udržitelnou výstavbu.
Závěr: Pojišťovny už nejsou jen plátci škod, ale i strážci prevence
Změny klimatu jsou realitou a pojišťovny si to dobře uvědomují. Už nechtějí jen vyplácet miliardové škody – chtějí jim předcházet. A stejně jako kdysi v případě požárů, i teď platí, že kdo chrání svůj majetek, bude na tom lépe nejen z hlediska bezpečnosti, ale i z pohledu nákladů na pojištění.
Pokud tedy máte majetkové pojištění (nebo o něm uvažujete), nezapomeňte se zamyslet nad tím, jak se můžete na změny připravit. Protože v budoucnosti už nemusí být otázkou jen to, kolik za pojištění zaplatíte – ale i to, jestli vůbec pojistku na svůj majetek získáte.

Kontaktní formulář
Hledáte vhodný pozemek pro stavbu vysněného domku nebo podnikatelskou činnost? Sháníte nové bydlení či zvažujete prodej nemovitosti? Nebo chcete poradit, jak výhodně naložit se svými financemi? Napište mi přes kontaktní formulář. Brzy se ozvu.