Bonita půdy je ukazatel kvality půdy, podle kterého lze stanovit cenu pozemku s ohledem na jeho využití při zemědělské činnosti. V případě vysoce bonitní půdy z pohledu stavebního záměru lze očekávat, že pozemek nebude možné použít pro stavbu. Z pohledu investora je takový pozemek zajímavý pouze pro zemědělce nebo pro čerpání dotací na zemědělskou činnost. Bonitu půdy každého pozemku lze snadno zjistit z výpisu z listu vlastnictví části F. Z čísla BPEJ lze zjisti: 1. číslice je kód klimatického regionu. 2. a 3. číslice určují zařazení do hlavní půdní jednotky klasifikační soustavy. 4. číslice určuje sklonitost a expozici. 5. číslice označuje skeletovost a hloubku půdy.

Developer je podnikatel, který investuje do výstavby. Připraví stavební záměr, zajistí projednání proveditelnosti na základě projektové dokumentace, získá územní rozhodnutí a stavební povolení a stavbu následně realizuje. To vše za účelem dalšího prodeje nebo pronájmu.

Inženýrsko – geologický průzkum je obvyklou součástí přípravy projektové dokumentaci. Slouží především pro správné stanovení způsobu založení stavby. Provádí kopanou nebo vrtanou sondou v místě, které určí projektant spodní stavby. Výsledkem je protokol s popisem složení zeminy v místě stavebního záměru a doporučení jakým způsobem mají být prováděné výkopy a založena stavba.

Geometrický plán je technický podklad pro listiny, na jejichž základě má dojít ke změnám v katastru nemovitostí, např. při rozdělení pozemku, dokončení budovy nebo vyznačení rozsahu věcného břemene.

Cílem hluková studie je průzkum a klasifikace lokality s ohledem na zdroje hluku. U stavebních pozemku nás zajímá především hluk z dopravy, který může závažně ovlivnit proveditelnost stavby.

Hydrogeologický průzkum, podobně jako inženýrsko-geologický průzkum, zjišťuje stav pozemku pod jeho povrchem. Zaměřuje se na výskyt spodní vody, která může ohrožovat základy stavby. Zjišťuje zdroj pitné vody pro vybudování studny a vsakovací poměry na pozemku pro likvidaci dešťové vody.

Inženýrink nebo inženýring je častěji používaný výraz pro komplexní inženýrskou činnost od nalezení a koupě pozemku, přes zajištění komplexních podkladů pro stavbu, posouzení pozemku, projednání projektové dokumentace a zajištění vyjádření a stanovisek dotčených orgánů a účastníků stavebního řízení.

Katastrální mapa je státní mapové dílo, jehož obsahem je popis a polohopis pozemků v katastru nemovitostí.

Katastrální úřad je správní úřad, vykonávající státní správu katastru nemovitostí a zápisů práv k nemovitostem do katastru. Katastrální úřad je zřízen zákonem č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech.

Katastrální území, označované zkratkou k.ú. je podle katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. „technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí.

Kolaudace je úřední postup stavebního úřadu, který musí proběhnout před zahájením užívání dokončené stavby, s cílem ověřit, zda stavba splňuje dané parametry. Od novely zákona od 1.1.2018 není nutné některé stavby kolaudovat. Stavbu rodinného domu lze užívat po Ohlášení dokončené stavby, přičemž je nutné zajistit všechny předepsané zkoušky a měření (revize, měření radonu, tlakové zkoušky…).

LPIS je geografický informační systém pro evidenci zemědělské půdy. Je to veřejný registr vzniklý na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství.

Narozdíl od katastru nemovitostí neeviduje vlastníky, ale hospodařící subjekty na pozemcích.

Vysvětlení zkratky =  Land Parcel Identification System

Ohlášení stavby nahrazuje u jednoduchých staveb stavební povolení. Používá se např. pro zahájení stavby rodinného domu.

Ochranné pásmo je jasně vymezené území, ve kterém je zakázaná nebo omezená činnost jiná, než ta, pro níž je území vymezené. Zřizují se podél tras inženýrských sítí, telekomunikačních vedení, dopravních staveb, chráněných území, přírodních zdrojů nebo kulturních památek. Ochranné pásmo může velmi omezit nebo zcela znemožnit stavební záměr a je nutné jeho existenci zjišťovat ještě před přípravou stavebního záměru nebo investice do pozemku.

Územní souhlas je jednodušší forma územního řízení a stejně jako územní rozhodnutí předchází stavebnímu povolení. Územní souhlas lze vydat, pokud je stavební záměr v zastavěném území, poměry se zásadně nemění a nevyžaduje nové nároky na veřejnou a technickou infrastrukturu.

Věcné břemeno je věcné právo k cizí věci a slouží oprávněnému k využití určité části užitné hodnoty cizí věci. U pozemků jde např. o právo vstupu na cizí pozemek sloužící k zajištění přístupu k jiné nemovitosti.

List vlastnictví (zkratka LV) je veřejná listina, která prokazuje stav dané nemovitosti evidované v katastru nemovitostí. Některé informace z LV lze získat zdarma v online aplikaci nahlížení do katastru nemovitostí. Podrobné informace jsou dostupné prostřednictvím placeného dálkového přístupu nebo osobně na příslušném katastrálním úřadu.

Zjištění sítí je nutný výchozí krok k přípravě projektové dokumentace. Správci sítí poskytují zdarma nebo za poplatek údaje o poloze inženýrských a komunikačních sítí a podmínky pro provádění staveb v jejich blízkosti. Seznam všech správců sítí v dané oblasti lze získat na místně příslušném stavebním úřadě.

Odbor životního prostředí je odbor obecního úřadu, který vykonává úkoly v rámci výkonu státní správy v oblasti ochrany přírody a krajiny, odpadového hospodářství, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany ovzduší, lesů, myslivosti a vodního hospodářství.

Parcelní číslo je jednoznačné číselné označení parcely používané v katastru nemovitostí. Používají se dva typy parcel – stavební a pozemkové. V některých katastrálních územích je řada číslování společná, v jiných jsou stavební parcely označované zkratkou St.

Projektová dokumentace je soubor dvojrozměrných výkresů a schémat, s textovou částí a slouží pro jednoznačný popis stavby.
1 Projektová dokumentace pro územní rozhodnutí vychází z dokumentace návrhu stavby (studie) a podává informace o umístění stavby v dané lokalitě, o souladu s územním plánem a zabezpečení veřejných zájmů v místě stavby. 

2 Projektová dokumentace pro stavební povolení / ohlášení stavby slouží pro účely stavebního řízení a vydání stavebního povolení, případně ohlášení stavby. Rozsah je definovaný vyhláškou č. 499/2006 Sb. 

3 Projektová dokumentace pro provádění stavby upřesňuje projektovou dokumentaci pro stavební povolení nebo ohlášení stavby. 

4 Projektová dokumentace skutečného provedení stavby se zpracovává po dokončení stavby, zaznamenává odlišnosti od dokumentace z předchozích stupňů a slouží jako základ pro další provozní dokumentace pro provoz a správu nemovitosti

Pozemek určený k plnění funkcí lesa, tj. pozemek k němuž je často vztažené ochranné pásmo, bez ohledu na to, kde se nachází skutečná (přirozená) hranice lesního porostu.

Radon je přírodní radioaktivní plyn, který proniká z podloží do domu prasklinami a netěsnostmi. Před zahájením stavby je nutné zjistit tzv. radonový index pozemku. Přestože existují geologické mapy radonového rizika, je nutné vždy zjistit přímým měřením specializovanou firmou s povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. V případě stavby na pozemku se střením nebo vysokým rizikem je nutné po dokončení stavby provést kontrolní měření prokazující, že protiradonové opatření bylo účinné, tzn. že byla správně provedena izolace stavby.

Rodinný dům je stavba pro bydlení s maximálně jedním podzemním podlažím, dvěma nadzemními podlažími a podkrovím a může mít maximálně 3 bytové jednotky. Minimálně polovina podlahové plochy musí být určená k bydlení.

Realitní zprostředkovatel neboli realitní makléř je ten kdo se zabývá zprostředkováním prodeje, pronájmu, převodu užívacích práv a podobných služeb na trhu s nemovitostmi. Cílem jeho služby je zprostředkovat uzavření realitní smlouvy.

Regulační plán je součást územně plánovací dokumentace, která tvoří zásady územního rozvoje a územní plán. Regulační plán se vypracovává jen pro část obce a je podrobnější než územní plán.

Regulativ územního plánu určují vymezuje využití daného území. Regulativ je právně závazný a zabraňuje neschválené zástavbě nebo nekoordinovanému využití území.

Rozestavěná stavba je stavba, které není dokončená (zkolaudovaná). Od 1.1.2014 se již rozestavěná budova nezapisuje do katastru nemovitostí, lze však zapsat rozestavěnou bytovou nebo nebytovou jednotku.

Stanovisko dotčeného orgánu je úkon učiněný správním orgánem, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jeho obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu.

Stavební povolení navazuje na územní rozhodnutí nebo územní souhlas, vydává se ve stavebním řízení na žádost stavebníka a cílem je posoudit stavbu z hlediska technického provedení.

Stavební pozemek dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) stavebního zákona je takový pozemek nebo jeho část nebo soubor pozemků, který je vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím nebo regulačním plánem. Stavebním pozemkem lze také nazvat pozemek, pokud již k němu bylo vydáno územní rozhodnutí nebo stavební povolení.

Často se v inzerci objevuje nabídka stavebního pozemku, který je však pouze pozemkem vhodným ke stavbě, nikoliv však stavebním. Takovou nabídku lze označit za klamavou, přestože je všeobecně laickou veřejností tato praxe akceptovaná.

Územní plán je druh územně plánovací dokumentace, která řeší prostorové a funkční uspořádání území v krajině a jeho využití.

Územní plán, známý také jako územní plánování, je strategický dokument v oblasti územního a urbanistického plánování, který určuje způsob, jakým bude určité území využíváno pro různé účely a jak se bude vyvíjet v budoucnosti. Územní plán je obvykle vyvíjen na základě dlouhodobého strategického pohledu na rozvoj daného území a má za cíl zajišťovat udržitelný, funkční a esteticky příjemný rozvoj měst, obcí a venkovských oblastí.

Hlavními cíli územního plánování jsou:

1. Rozvojová kontrola: Územní plán určuje, kde jsou vhodné lokality pro různé druhy využití půdy, jako jsou rezidenční zóny, komerční oblasti, průmyslové oblasti, zemědělské plochy, parky a další. Tím se minimalizuje konflikt mezi různými typy aktivit.

2. Infrastrukturní plánování: Územní plán také zahrnuje plánování infrastruktury, jako jsou silnice, vodovodní a kanalizační systémy, elektřina a veřejná doprava, aby byl zajištěn dostatečný přístup a služby pro obyvatele a podniky.

3. Ochrana životního prostředí: Územní plán může obsahovat opatření k ochraně přírodních a kulturních hodnot na daném území. To může zahrnovat vytvoření ochranných pásem, zachování zelených ploch a historických památek.

4. Sociální a ekonomický rozvoj: Územní plánování může také brát v úvahu sociální a ekonomické aspekty, jako je zajištění dostatečného bydlení, pracovních míst a služeb pro obyvatele.

5. Estetický rozvoj: Územní plán může stanovit estetické normy a směrnice pro architektonický vzhled budov a celkový vzhled města či obce.

Územní plán se vytváří ve spolupráci s různými zúčastněnými stranami, včetně veřejnosti, aby byl co nejvíce reprezentativní a přijatelný. Jedná se o nástroj, který pomáhá dosáhnout udržitelného a efektivního rozvoje území a minimalizovat konflikty spojené s využíváním půdy a infrastrukturou.

Územní rozhodnutí předchází stavebnímu povolení a jde o výsledek územního řízení, při kterém stavební úřad rozhoduje o umístění stavby, ochraně zájmů území, využití území a dělení nebo scelení pozemků.

Výškopis a polohopis pozemku slouží projektantovi jako klíčový vstupní dokument pro plánování a návrh umístění budovy nebo stavby na konkrétním pozemku. Tyto geodetické měření zahrnují podrobné informace o zeměpisném umístění pozemku, včetně jeho geografických souřadnic, které jsou měřeny v závazném polohovém systému S-JTSK (Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální).

Kromě toho obsahuje výškopis také informace o nadmořských výškách různých bodů na pozemku a jeho okolí. Tyto výškové údaje jsou měřeny výškovým systémem Bpv (Baltský po vyrovnání), přičemž výchozím bodem s nulovou nadmořskou výškou Bpv je nula stupnice vodočtu na břehu Baltského moře v Kronštadtu. Tato základní reference umožňuje přesné měření výšek a jejich správnou interpretaci pro navrhovanou stavbu.

Výsledný výškopis a polohopis poskytuje projektantovi důležité informace o terénním reliéfu, existujících inženýrských sítích, a umožňuje zohlednit terénní podmínky při plánování a návrhu stavby. Tímto způsobem se zvyšuje efektivita projektu a minimalizují se případné problémy spojené s umístěním budovy na pozemku.

ZPF  = “Zemědělský půdní fond.” Jedná se o zkratku, označující fond nebo rezervu zemědělské půdy v rámci určitého státu nebo regionu. ZPF má za cíl chránit a spravovat zemědělskou půdu, aby byla udržitelně využívána pro zemědělské účely a aby byla zajištěna potravinová bezpečnost.

Vynětí ze ZPF je proces, kdy je určitá půda vyňata z půdního fondu a převedena na jiné využití, například pro stavbu nebo průmyslové účely. Toto rozhodnutí může být přijato na základě potřeb regionu, ale obvykle podléhá určitým regulačním postupům a hodnocení vlivů na zemědělství a životní prostředí.